Až do 19. století sahá tradice zemědělského školství v Boskovicích. Prvních 17 žáků tzv. zimní hospodářské školy, zřízené tehdy pro děti ze zemědělských rodin, nastoupilo na první hodinu vyučování 3. února 1897. Pro zajímavost: škola tehdy hospodařila se 2000 zlatých, z prvních žáků studium dokončilo 15. Školní rok tehdy začínal 1. listopadu a končil posledního května následujícího roku.

Ale nechme této dávné historie a přesuňme se v čase až do 60. let 20. století. V té době dochází k řadě změn a zásadních reforem. Pro školu byl přelomový především rok 1960, kdy dochází k faktickému založení zemědělského odborného učiliště v Boskovicích a jeho přeměně na SOU zemědělské v roce 1973. V této době je možno sledovat postupný přechod školy na výchovu odborníků v technických oborech, zaměřených především na silniční motorová vozidla a zemědělskou mechanizaci. Tradice těchto a jim podobných oborů je koneckonců živá i dnes a stále ovlivňuje charakter naší školy.

V následujícím období se škola rozrostla z původně skromných počátků na jednu z největších a nejmodernějších škol svého druhu v republice a toto postavení si udržuje dodnes. Učiliště získalo při svém založení budovu dnešního MěÚ Boskovice na náměstí 9. května. I když to byla budova poměrně velká, muselo se vedení školy potýkat od počátku s řadou problémů – odborný výcvik probíhal v nevyhovujících prostorech a za stísněných podmínek, škola neměla vlastní tělocvičnu, kapacita domova mládeže ani zdaleka nestačila atd. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu žáků bylo třeba provést řadu změn. 

Zefektivnění odborného výcviku napomohla přístavba nových dílen přímo v areálu školy, adaptace mlýna ve Skalici nad Svitavou na dílny a jejich vybavení tehdejší moderní technikou. 26. 10. 1985 pak byly otevřeny nové objekty, do kterých se posléze přesunula především teoretická výuka. Tyto objekty zahrnovaly učebny, laboratoře, kabinety, ale také tělocvičnu s krytým bazénem a předváděcí halu pro zemědělské stroje, v níž je dnes umístěno muzeum zemědělské techniky, především historických traktorů.

V té době, tedy v roce 1985, se na své povolání na škole připravovalo už 750 žáků v 21 třídách. Vedle tradičních oborů automechanik a operátor zemědělské techniky se nabídka učebních i maturitních oborů pravidelně rozšiřovala v souvislosti s poptávkou na trhu práce. Velmi úspěšným byl např. obor mechanik elektronik.

Konec roku 1989 přinesl zásadní změny i na naší škole. Tehdejší střední odborné učiliště se stalo v roce 1991 právním subjektem a hledalo cestu, jak vyjít vstříc nejen dětem zemědělců, kteří hospodařili soukromě, ale i ostatním dětem, které vztah k zemědělství neměly, ale o to víc se zajímaly o silniční motorová vozidla, výpočetní techniku, dopravní provoz apod.

Do 90. let vstoupila škola s mnoha plány a předsevzetími. Doba žádala, aby se charakter školy změnil. Tomu rozumělo i nové vedení školy, představované především jejím ředitelem RNDr. Karlem Ošlejškem. Bylo třeba školu zmodernizovat, dát jí nový status a úspěšně ji začlenit do systému vzdělávání v Jihomoravském kraji.

Škola se rozrostla, přibyly jí nové prostory pro odborný výcvik, ale i zájmovou činnost. 1. 9. 1997 bylo pod SOU Boskovice začleněno SOUz Jevíčko a od 1. 9. 2003 nese škola čestný název André Citroëna. Dlužno podotknout, že mimo Francii je to jediná škola, v jejímž názvu je jméno zakladatele jedné z nejznámějších automobilek všech dob. 10. 3. 2006 byla pak ve vestibulu školy odhalena busta André Citroëna k 10. výročí zahájení spolupráce s firmou Citroën.

O kvalitě odborného a materiálního zázemí školy svědčí skutečnost, že prodejna automobilů značky Citroën a servis se staly jedním z držitelů diplomu Magellan, který firma uděluje jen značkovým servisům a prodejcům, kteří splňují nejpřísnější kritéria. Škola se také stala aktivním účastníkem projektu Autodesk Academia Program, který zajišťuje integraci nejmodernějších softwarových produktů do procesu výuky. Podílí se na mnoha mezinárodních projektech se školami, jako je např. Dopravná akademia v Žilině, automobilová škola Cité Scolaire d´Artagnan v Nogaru ve Francii a s mnoha dalšími.

Zásluhou stovek jejích zaměstnanců, kteří po léta pomáhali žákům získat vzdělání, díky tisícům žáků, kteří se zde úspěšně připravili na svoje budoucí povolání, je dnešní Střední škola André Citroëna Boskovice dynamicky se rozvíjejícím celkem, který sice čerpá ze své bohaté historie, ale vzhledem k novým oborům, zaměřeným především na automobilový průmysl, informační technologie, strojírenství, elektrotechniku a bezpečnostně právní problematiku si vytváří tradice nové. A co zemědělství? Díky oboru opravář zemědělských strojů zůstává i tato tradice zemědělských oborů na škole zachována i do budoucna.

Zpracovala PhDr. Alena Smolejová